Dysplazie kyčelního kloubu

Dysplazie kyčelního kloubu (DKK, používá se také anglická zkratka HD – Hip Dysplasia) je závažné vývojové onemocnění pohybového aparátu, které postihuje především velká plemena psů. Na jeho vzniku se podílejí jak vnější vlivy, tak především dědičné predispozice. Proto je v chovatelství při výběru štěňat velice důležité sledovat hodnoty DKK u jeho předků.

Podstatou DKK je chybný vývoj a utváření kyčelní jamky, hlavice kosti stehenní, kloubního pouzdra a kapitálního vazu. Zatímco u zdravých jedinců hlavice zapadá do jamky pevně a její pohyb v jamce je nebolestivý, u psů s DKK vzniká tzv. laxita (volnost kloubu), při níž pohyb hlavice v jamce způsobuje bolest a následně zapříčiňuje degenerativní změny – především artrózu. To vše má pak za následek, že pes trpí bolestmi, nechce se pohybovat, má potíže se vstáváním i chůzí do schodů a ulevuje si přenášením váhy na přední končetiny.

To, zda bude pes trpět dysplazií, je ovlivněno mnoha faktory, ale zejména jeho genetickou výbavou. Je velmi pravděpodobné, že štěňata psů, kteří mají pozitivní nález dysplazie, budou touto poruchou také trpět. Nicméně není vyloučené, že postihne i jedince narozené psům bez příznaků. Rozvoj dysplazie můžou do určité míry ovlivnit i vnější faktory. Záleží na pohybové zátěži psa, kvalitě krmiva a jeho tělesné konstituci.

Pes může být touto nemocí postižen, i když nevykazuje klinické příznaky – jen asi čtvrtina psů s dysplazií má pozorovatelné problémy. Spolehlivě tedy DKK může odhalit pouze rentgenové vyšetření, které v České republice podléhá normám Mezinárodní kynologické federace (FCI). Zhotovení RTG snímků i jejich posouzení podléhá Vnitřnímu předpisu KVL ČR (Komora veterinárních lékařů ČR) o postupu při posuzování dysplazie kyčelních kloubů u psů. RTG snímek se provádí v hluboké sedaci nebo narkóze, která umožňuje zafixování psa ve správné poloze. Zatímco snímek může pořídit jakýkoli veterinární lékař, jeho vyhodnocení smí dělat jen příslušný specialista pověřený Klubem posuzovatelů ortopedických vad KVL ČR. Proto musí být všechny snímky řádně označeny, například tetovacím číslem psa. Seznam těchto specialistů je dostupný na stránkách Komory veterinárních lékařů ČR.

Specialista určí, zda má pes příznaky DKK, případně v jaké míře. Na základě směrnice FCI je vyšetření vyhodnocováno v následující škále:

  • A – bez příznaků
  • B – hraniční dysplazie
  • C – mírná dysplazie
  • D – střední dysplazie
  • E – těžká dysplazie

V České republice se používá označení stupně dysplazie pro každou končetinu zvlášť. Podle zápisního řádu Českomoravského klubu Cane Corso se pro vyhodnocení DKK u psů vyžaduje minimální věk 18 měsíců a platí, že „ve všech případech jsou z chovu vyloučeni jedinci se stupněm postižení  FCI ‚E‘, a to i jednostranně“.

Dysplazii kyčelního kloubu nelze zcela vyléčit, pouze můžeme zmírnit její příznaky. Případná léčba – chirurgická či konzervativní – závisí na stupni dysplazie, věku, váze, aktivitě a obtížích, které psa trápí. Mezi konzervativní metody řadíme snížení zátěže a omezení pohybových aktivit, redukci hmotnosti u obézních jedinců, podávání kloubní výživy a léků proti bolesti s protizánětlivým účinkem. Pokud není konzervativní léčba účinná, je v některých případech možné přistoupit k chirurgickému zákroku.

Komentáře jsou vypnuty.